Ruský prezident Vladimir Putin podepsal v pondìlí 2. prosince zákon, který od èervence 2020 zakazuje prodej elektronických zaøízení bez pøedinstalovaného vládního softwaru. Nový pøedpis se dotkne výrobcù mobilù. Jenže tøeba Apple se už nechal slyšet, že je to nepøípustné riziko. A hrozí stažením z ruského trhu.

Zákon, který vstoupí v platnost 1. èervence 2020, je podle agentury Reuters prezentován jako pomocná ruka ruským IT firmám, které díky nìmu mají být konkurenceschopnìjší vùèi zahranièním spoleènostem. Ruským spotøebitelùm má naopak ulevit od stahování softwaru po zakoupení nového zaøízení. Tento vládní pøedpis nicménì zvedl vlnu nevole. A to nejen mezi obchodníky s elektronikou, kteøí upozoròují, že byl pøijat bez jejich konzultace.

Ohrazují se totiž i mobilní výrobci, pro nìž pøijetí zákona znamená, že budou muset umožnit instalování ruského softwaru do smartphonù, které chtìjí na ruský trh dodávat a prodávat je tam. Tamnímu trhu pøitom dominují právì zahranièní výrobci vèetnì Applu, Samsungu a Huaweie. Seznam aplikací bude ruská vláda na základì pøijatého zákona teprve sestavovat.

Podle Applu je ovšem nepøípustné, že by jakékoli tøetí stranì umožnil do svých zaøízení instalovat nìjaký software. Nejmenovaný zdroj z této americké spoleènosti se pro ruský deník Kommersant nechal slyšet, že takto vynucené pøidávání aplikací tøetích stran do ekosystému Applu lze pøirovnat k jailbreaku. „Pøedstavovalo by to bezpeènostní hrozbu a spoleènost (Apple) takové riziko nemùže tolerovat,“ dodal zdroj.

Již v létì Apple na jedné ze schùzek varoval, že by v pøípadì podepsání kontroverzního zákona mohl opustit ruský trh. Spoleènost rovnìž naznaèila, že stažení z Ruska pøedstavuje v celém jejím podnikání zanedbatelnou ztrátu. V kontextu s ruským opatøením se ovšem èasto pøipomíná pùsobení Applu v Èínì, kde spoleènost dìlá ústupky tamnímu komunistickému režimu a na trhu nadále setrvává. Podle ruských zdrojù nemá prý Ruská federace ovšem takové páky jako Èína.

Zástupce sdružení obchodních spoleèností a výrobcù elektrických spotøebièù pro domácnost a výpoèetní techniky (RATEK) Anton Guskov už v listopadu upozoròoval, že pro Apple a další výrobce uzavøených operaèních systémù není Rusko nejvìtším trhem. „Kvùli tomu (zákonu) nezmìní své politiky. Výsledkem bude, že všechna jejich zaøízení se do Ruska dostanou neprùhledným zpùsobem. Tím bude trpìt stát i uživatelé,“ varoval Guskov.

Putinem podepsaný zákon vyvolává obavy, že by Rusko mohlo vládní aplikace zneužít ke špehování svých obèanù. Prozatím není jasné nejen to, jaký software budou muset výrobci do svých zaøízení pøedinstalovat, ale ani na jaká konkrétní zaøízení se bude právní úprava aplikovat. Kromì smartphonù se ovšem hovoøí tøeba i o poèítaèích, tabletech èi chytrých televizorech.

Moskva již v uplynulých pìti letech zavedla øadu zákonù, které pøísnì regulují internet. Internetové vyhledávaèe napøíklad musí nìkteré výsledky vyhledávání mazat. V bøeznu 2018 nejvyšší soud rozhodl, že šifrovaná mobilní sí Telegram musí spolupracovat s ruskou tajnou službou FSB a poskytnout jí na vyžádání šifry ke komunikaci uživatelù. Ta ovšem takovou spolupráci odmítla, moskevský soud proto naøídil zablokovat pøístup k této službì po celém Rusku (více u kolegù na Technetu: Rusko rozhodlo o zablokování populární komunikaèní sítì Telegram ).

Na poèátku listopadu pak vstoupil v platnost zákon o „svrchovaném internetu“, který úøadùm umožòuje vìtší kontrolu nad dìním na síti. Na základì této normy mùže vláda uživatele odpojit od globální poèítaèové sítì a poskytovatelé pøipojení musí novì mít v systémech nástroj pro sledování a omezování síového provozu. Má vzniknout i uzavøená ruská internetová sí (více na Technetu v èlánku Rusko chystá vlastní internet, aby se mohlo odpojit od celosvìtového ). Kreml novinku prezentoval jako ochranu proti kybernetickým útokùm, zatímco kritici hovoøí o nové dimenzi cenzury internetu, která se podobá té èínské.